Zdravím Vás u nového článku :)
Dnes mám pro Vás recenzi na knihu, která byla součástí mého letního dohánění restů a jsem moc ráda, že jsem ji přelouskala. Ze začátku to totiž vypadalo beznadějně... Dnes si tedy budeme povídat o Prima sezóně od Josefa Škvoreckého.
Knihu mi před několika roky doporučovala maminka, vzala jsem si ji do dvojí knihovny, ale tam zůstala ležet. Měla jsem ji sice pořád na paměti, ale znáte to... Vždy jsem měla na pořadu dne knížku, která mě zajímala o něco více. Pak jsem ji znovu uviděla u mojí drahé Haničky, která na ni psala recenzi a v ten moment jsem si umanula, že už to musím napravit a knihu přečíst. Zařadila jsem jí do svojí velké letní výzvy a koukejme - hned jsem se k ní dostala.
Prima sezóna je povídková kniha, ve které sledujeme osudy Dannyho Smiřického, jehož hlavní starostí jsou děvčata. Chlapec nijak netroškaří, jeho seznam čítá úctyhodné dvě desítky jmen, jenže... Každou z nich sice Danny okouzloval, ale neokouzlil, jestli mi rozumíte. V pěti povídkách tak sledujeme Dannyho dobrodružství s děvčaty a s každou další doufáme, že tentokrát už to vyjde.
Kniha se mi rozečítala strašně těžko, nesedělo mi to a nebyla jsem si jistá, jestli knihu dokončím. Ale chtěla jsem tuhle mezeru ve vzdělání prostě napravit, takže jsem se zakousla a během jednoho dne jsem knihu dočetla. Nelituju toho ani trošičku, a to hned z několika důvodů.
Tím prvním je skutečnost, že povídky se kvalitou stupňovaly. S každou další to bylo lepší a lepší, chytlavější, zábavnější, pro mě osobně i smyslupnější. Takže pro někoho, kdo by měl se začátkem stejný problém jako já - nenechte se odradit.
Zadruhé jsem se neskutečně pobavila. U jedné z povídek (Zamřížovaný charleston) jsem plakala smíchy - právě z ní pochází i ukázka, kterou budete mít níže. Ten satiricky podaný obraz doby se prolíná celým textem a byť je někdy k pláči, často se od srdce zasmějete.
A třetí důvod, pro mě snad nejdůležitější, je ten konec. Samotný konec knihy je neskutečný. Je to překvapivé, funguje to na čtenáře jako studená sprcha a donutí ho to k zamyšlení. Bez jakéhokoliv vynucování a filozofických úvah - Škvorecký Vás zkrátka posledními několika jednoduchými větami přibije do židle. Teď, když vím, jaký ten konec je, vím, že bych o něj nerada přišla.
Danny snad ani nepotřebuje komentář. Nemohu to říci jinak, je to prostě pěkně vyčuraný sukničkář. Malá lež následuje malou lež, která předchází o maličko větší lži... a nejednou se do toho Danny zamotá. Další věcí ale je, že se opravdu nachází v těžké situaci - děvčata kolem něj jsou doslova podlá a práce s nimi vskutku není jednoduchá.
Moc mě bavil Dannyho nadhled a jeho vytrvalost. Vlastně nikdy se nevzdal. A navíc, byť to sám sobě nepřipouštěl, charakterově to vůbec nebyl zlý klu. Naopak, na oltář pomoci lidem, kteří ho o ni prosili, byl ochoten obětovat i své vlastní blaho (rozumějte noční procházky po lese s Kristýnou Nedoložilovou).
Možná, že to tak na první pohled nevypadalo, ale postava Dannyho je opravdu báječně propracovaná a stojí za to ji poznat. Navíc se na chování postav krásným způsobem zobrazuje běžný život v Protektorátu Čechy a Morava - bylo to zlé, lidé se báli, jenže život se i přesto nezastavil.
Autorův styl. To je právě ten oříšek. V textu se objevuje hodně hovorové češtiny. Opravdu hodně. Mě to až skoro rušilo, ale zvykla jsem si a navíc to po první povídce trošičku ustoupilo. Autor taky hodně prolíná čisté dialogy s popisem scén, téměř lyrickými pasážemi a pro autentičnost se nebojí v hojné míře užívat také němčinu. Víte, já jsem čtenář, který má rád plynulost a určitou jednotnost. Tyhle přechody mě ruší podobně jako přechody mezi minulým a přítomným časem. Takže je vcelku logické, že jsem si s panem Škvoreckým zpočátku úplně nesedla. Nicméně jak už jsem říkala, v průběhu čtení tomuto specifickému stylu psaní přivyknete a ke konci už to vlastně nepředstavuje žádný problém. Považuji však za důležité zdůraznit, že text je to opravdu velmi specifický a má značný rukopis, což nemusí každému vyhovovat.
 |
| "Něco. To je jedno," pak jsem dostal inspiraci. "Plácej se přitom do stehen." Pan říšský komisař se opřel zadnicí o stůl a založil ruce na prsou. Vstali jsme ze svých židliček, postavili jsme se čelem k sobě, chvíli jsme nevěděli, jak začít, a tak jsem najednou dupnul, plácl se do stehen a takovými jako sloními poskoky jsem se otáček kolem své osy. Jarka udělal totéž. (Prima sezóna, str. 101) |
 |
| Zdálo se mi, že se jednak poněkud upokojil, jednak také že se v něm probudila nějaká latentní tvořivost. (Prima sezóna, str. 102) |
 |
| Básničku sice zprznil, ale poměrně vynalézavě, a zapomněl přitom na povinnou říšskoněmeckou ponurost. (Prima sezóna, str. 102) |
 |
| (...) a nato Rosťa jako princ z pimprlového divadla, a jak měl trému, východočeštinou: "Je to prauda, komteso, zkomponoval jsem menuet (...)" (Prima sezóna, str. 111) |
 |
| To jest, oběma rukama těsně vedle sebe jsem se chytil jedné strany šikmé pukliny, špičkama obou nohou jsem se vzepřel o druhou stranu, a takto držen tahem rukou a tlakem nohou vodorovně nad prostorem, měl jsem se pomalu sunout vzhůru. Sunul jsem se, dost rychle, dolů. "Ne dólu, Danny! Nahóru!" uslyšel jsem pokárání učitelky pod sebou. Abych zahladil trapnou skutečnost, že mě přemáhá gravitace, zasupěl jsem jako udiveně: "Nahóru?" (Prima sezóna, str. 131) |
Myslím, že vše důležité už bylo řečeno. Považovala jsem tento titul za jednu z velkých mezer v mém čtenářském rozhledu a jsem moc ráda, že jsem se do něj konečně pustila. Vám ho srdečně doporučuji, pouze dopředu připravuji ty z Vás, kdo knížku zatím nečetli, že je třeba se připravit na to, že autor je osobnost a jeho psaní je rozpoznatelné. Neuvěřitelně kladně hodnotím konec knihy, který ji povyšuje z humoristického dílka na něco důležitějšího. Za mě zkrátka nesmírně kvalitní, a tím pádem samozřejmě trochu těžší čtení :)
Název knihy: Prima sezóna
Autor: Josef Škvorecký
Rok vydání: 1990
Nakladatelství: Galaxie
Počet stran: 208
Jak jste na tom s tímto autorem Vy? Četli jste Prima sezónu nebo nějaké jiné jeho dílo? Jak se Vám líbila / líbilo? Budu se moc těšit na Vaše dojmy a zkušenosti, podělte se prosím v komentářích :)
Mějte se prima,
