31. října 2017

RECENZE | Opozdilec (Dimitri Verhulst)

Před realitou utíkáme každý po svém... do světa zastřeného mlhou demence ale málokdo.

Désiré Cordier se v pokročilém věku rozhodne, že je čas zatočit se svým dosavadním životem a konečně se vymanit ze zajetí své neustále si stěžující manželky. Jeho způsob, jak z reality uniknout, je vskutku ojedinělý - Désiré se rozhodne dokonale předstírat, že pod vlivem stařecké demence postupně chátrá a degraduje. Jeho výkon je natolik autentický, že přesvědčí i lékaře. Netradiční hrdina se tak ocitá ve svém vytouženém domově pro seniory. Jaká je ale cena za takovéto životní představení?
Krátká próza belgického autora pro mě byla velkým zklamáním. Byla to první kniha dotýkající se stařecké demence, do které jsem se pustila od doby, kdy podobná záležitost zasáhla naši rodinu a nakonec mi vzala jednoho z mých nejbližších. V literatuře je pro mě tohle téma hodně citlivé a zatím jsem se mu vyhýbala. Musím konstatovat, že moje rozhodnutí sáhnout nejprve po něčem, co tuto problematiku nahlíží z netradičního úhlu, bylo patrně velmi chybné.
Opozdilec se mi nelíbil. Nelíbilo se mi, jak autor pracuje s námětem, nelíbilo se mi, jak vykresluje své postavy, nelíbilo se mi, jak nedokáže udržet smysluplnou nit svého vyprávění a nelíbilo se mi, jaký konec zvolil. Jo, opravdu se mi to celé dost nelíbilo.
Z autorova projevu je strašně násilně cítit snaha o to šokovat čtenáře, vytvořit jakousi parodii nemoci i institucí, v nichž pečují o tyto pacienty, pustit se do neobyčejných nechutností a celé to servírovat jako strašně vtipnou záležitost. Pro mě osobně to bylo jen hrubé, neomalené, místy velmi vulgární a především prostoduché. Nepřišlo mi to jako jakkoliv zajímavá sonda do jakéhokoliv problému. Spíš takový výlev směřující odnikud nikam, který toho žádnému čtenáři mnoho nedá.
Jediným momentem, kdy jsem začala doufat, že by to snad autor skutečně mohl na poslední chvíli zachránit, byla taková vrcholná scéna v samém závěru. I tu ale Verhulst naprosto nesmyslně utnul, nechal ji vyšumět a nedořešil ji. Místo toho se rozhodl knihu ukončit za pomoci finále, které pro mě osobně bylo velmi kýčovité, přestože nemohu autorovi upřít, že skutečně odráželo realitu společnosti. (Spoiler: Takhle to fakt funguje, když někdo umře. Mnozí si najednou vzpomenou. Najednou mluví. Ale pak jde život dál.)
Největší míru viny za tohle fiasko přisuzuji autorově nevědomosti. Dočetla jsem se o něm, že jeho dětství bylo poznamenáno dětskými domovy a náhradními rodinami a že z těchto svých zkušeností čerpá v některých svých dílech. Myslím, že u toho měl zůstat. Nechci a nemohu ho obviňovat z toho, že s lidmi trpícími demencí zkušenost nemá, ale působí to na mě tak. Nebo pokud má, rozhodně se s ní nevyrovnal. Něco takového by totiž nemohl napsat. Možná jsem útlocitná, ale některé pasáže knihy se mě opravdu dotýkaly, přišly mi jako výsměch a projev absolutního ignorantství okořeněného nulovou úctou.
Oprostím-li se od těchto - řekněme osobních - důvodů ke kritice, kniha pro mě stejně vykazovala celou řadu problémů. Jedním z nich je autorova nulová práce s postavami, které se nejenom nevyvíjí, ale navíc nejsou příliš dobře a smysluplně vykresleny ani jejich charakteristiky. Dále bych vytkla velké množství určitých výkřiků - nevím, jak lépe to pojmenovat. Autor vypráví, vypráví - a najednou odskočí na dva odstavce k něčemu úplně jinému, co do kontextu nezapadá a příběh to neobohacuje.
Možná si po přečtení této recenze někteří řekněte, že jsem se příliš nechala strhnout svými zážitky a zkušenostmi. Ale při čtení se málokdo zcela oprostí od toho, co prožil nebo co zažívá právě teď. Knihy na nás nemohou působit stejně. Na mě Opozdilec udělal dojem velmi špatný a věřím, že spousta z vás, kdo se s podobnou nemocí setkali, by mi dala za pravdu. Dalším čtenářům ale možná kniha může připadat jako docela vtipný obrázek naší chátrající společnosti. Nevím, třeba to tak za čas také uvidím, myslím si však, že ne. Jsem pro každou legraci, ale když se humor projevuje na účet pokory, úcty a respektu, nedokážu jej ocenit. Proto a pro nehezkou práci s postavami a nesmyslnost dějových odboček nemohu hodnotit jinak než 2 hvězdičkami.
 
Název knihy (originál): De laatkomer
Název knihy (česky): Opozdilec
Autor: Dimitri Verhulst
Rok vydání (originál): 2013
Rok vydání (česky): 2017
Nakladatelství: Odeon
Počet stran: 128
Share:

30. října 2017

RC RECENZE | Rychleji mluvit nedokážu - Od Gilmorových děvčat ke Gilmorovým děvčatům (Lauren Graham)

Nová biografie představitelky Lorelai osloví především skalní fanoušky seriálu, kteří jsou ochotni přehlédnout nějaký ten nedostatek.

Za poskytnutí recenzního výtisku srdečně děkuji nakladatelství Omega a e-shopu Knihy Dobrovský.
Lauren Graham je nám všem dobře známá jako Lorelai z Gilmorových děvčat. Sympatická herečka nyní vydává novou knížku, ve které mapuje svoji - ne vždy sluncem zalitou - cestu Hollywoodem.
Pozorný čtenář tohoto blogu si jistě všiml, že zatímco některé čtenáře biografie baví, já k fanouškům tohoto žánru zrovna nepatřím. A pokud už se do nějakého životopisu pustím, většinou mě zajímají osudy obětí zločinu nebo portréty z války. Biografii nějakého moderního umělce jsem nečetla, ani nepamatuji, pokud vůbec. Přesto patřila kniha Lauren Graham k těm titulům, které mě v rámci podzimních novinek zaujaly nejvíce. Těšila jsem se na čtení plné zábavy a neotřelého humoru. Je mi proto hodně líto, že musím říct, že jsem byla z knihy velmi zklamaná.
Přestože jsem byla ve svých očekáváních střízlivá (znám se a vím, proč biografie nečtu), myslela jsem si, že Laurenin osobitý projev by mohl příjemně překvapit. Místo toho na mě kniha zapůsobila, jako když ji nějaký přehnaně agilní editor začátečník rozcupuje na kousky, vyhodí všechny ty spontánní a uvolněné části, a nechá biografické vyprávění podle učebnicové šablony. 
Celá kniha mi přišla neskutečně neosobní a poněkud odtažitá, plná hollywoodských klišé, vůči kterým se na začátku sama Lauren tak moc snaží vymezit. Spousta nic neříkajících historek o lidech, jejichž jména vám mnohdy nic neřeknou, patetické pasáže plné dojímání a nekonečných proudů slz, a především - dost viditelná absence nějakého skutečně poutavého vyprávění o Gilmorových děvčatech.
Pokud od knihy čekáte nějaké prima zákulisní příběhy, vtipné historky z natáčení a celkově něco, co vám obrázek Lauren ve vaší hlavě dokreslí a potvrdí vám, že její Lorelai není jen tak nějakou postavou ze scénáře, rychle svá očekávání omezte na minimum. Text je poměrně zmatený a celý takový povrchní. Lauren se sice zmíní o mnoha věcech z jejího života, žádná z nich ale není pořádně dotažená do konce, takže to celé působí tak nějak roztahaně a nedopsaně. Slibované fotky z natáčení jsou také pouhým lákadlem - pokud za ně nepovažujete pár malinkých snímků nevalné kvality, o kterých nemůžete říct, že už byste je snad někdy neviděli.
Od knihy jsem kolem dokola čekala tak nějak víc - víc laskavosti, víc humoru, víc zákulisí, a především - víc Lauren. Takto je to jen průměrná oddechová knížka, která vás rozhodně neurazí, ale ani nenadchne. Slupnete ji za dva dny a za týden na ni už nepomyslíte. 

Knihu můžete koupit zde nebo zde.

 
Název knihy (originál): Talking as Fast as I Can - From Gilmore Girls to Gilmore Girls
Název knihy (česky): Rychleji mluvit nedokážu - Od Gilmorových děvčat ke Gilmorovým děvčatům
Autor: Lauren Graham
Rok vydání (originál): 2016
Rok vydání (česky): 2017
Nakladatelství: Omega
Počet stran: 208
Share:

29. října 2017

RC RECENZE | Zimní muži (Jesper Bugge Kold)

Hranice mezi dobrem a zlem je tenčí, než si myslíme.

Tímto mnohokrát děkuji nakladatelství Jota a jejich nejmilejší Lucce, která mi poskytnutím recenzního výtisku zprostředkovala tento výjimečný zážitek.

Bratři Karl a Gerhard žijí obyčejné životy v Hamburku. Každý z nich je poznamenán určitými strastmi a obdařen jistým nadáním. Jejich život plyne v poklidném rytmu do chvíle, kdy celé Německo sevře ocelová pěst nacismu a Adolfa Hitlera. Oba bratři jsou odhodláni se na režimu žádným způsobem nepodílet, jenže ne všechna rozhodnutí jsou v jejich rukou. Zahnáni do kouta, obávajíc se o životy svých blízkých, vstupují do SS. Karl i Gerhard chtějí jediné, přežít válku a vrátit se ke svému životu. Jenže válku nemůžete jen pročekat... A tak se dobří lidé postupně proměňují a zjišťují, že jejich život už nikdy nebude stejný. Je možné se vyrovnat s prožitými hrůzami? Je možné obhájit všechna svá rozhodnutí? Znamená vrátit se z války to samé co přežít?
Na Zimní muže jsem se klepala od chvíle, kdy jsem knihu poprvé zaznamenala. Konečně jsem se teď v říjnu dočkala a díky Lucce z nakladatelství Jota jsem se mohla v tomto týdnu ponořit do neskutečného vyprávění, které nám autor připravil.
Hned na úvod považuji za nutné říci, že tato novinka není žádnou jednohubkou. Je to velmi náročné čtení a rozhodně není pro každého. Na knize je poměrně dost vidět snaha o vytvoření velkého příběhu, který ve čtenáři vzbudí potřebu zamýšlet se nad tím, kde leží hranice morálky, co s lidmi skutečně udělá válka, či co je ve skutečnost dobro a zlo.
Zimní muži jsou knihou, která si evidentně klade ambice být velkolepým válečným příběhem, a přestože se autor místy trochu zamotává do vlastního vyprávění a dopouští, že se čtenář maličko ztrácí, je tato jeho snaha nesmírně sympatická. Ano, v několika málo okamžicích mi připadalo, že si autor na svá bedra vzal o něco větší úkol, než je schopen zvládnout, ale čtenářský zážitek to nikterak nekazilo. Co musím vyzdvihnout, to je autorova znalost problematiky. Při čtení je naprosto jasné, že Kold má válku nastudovanou do nepředstavitelných detailů a že skutečně ví, o čem píše. Zimní muži nejsou jen dalším příběhem o válce, jsou jedním z těch vyprávění, která mluví o věcech, které nejsou notoricky známé a se kterými se nesetkáme v každé druhé knize spadající do žánru válečné literatury. Autor se dotýká tématu koncentračních táborů, války na frontě, příslušnosti k wehrmachtu a SS, ale věnuje se i každodennímu životu ve válečném Německu.
Při čtení se mi na mysl často vloudila vzpomínka na knihy od Remarqua. Nerada mezi sebou autory srovnávám, protože vím, že každý je unikátní, ale nemohu odolat. Zimní muži mi skutečně v mnohém připomněli Remarquovu tvorbu, především jeho knihy Miluj bližního svého či Jiskra života (mimochodem, právě Jiskra je podle mě tím nejlepším, co si můžete od Remarqua přečíst). Myslím, že už jen skutečnost, že kniha snese srovnání s takovým velikánem, v mnohém svědčí o jejích kvalitách.
Je jasné, že takto zásadní příběh musí jít ruku v ruce s postavami. V Zimních mužích hrají prim samozřejmě Karl a Gerhard, dále jsou zajímavě vykresleni především příslušníci SS. Další postavy slouží spíše jako archetypy, pro dokreslení celého vyprávění.
Práce s proměnou ústředních bratrských postav je ale ohromující, a pro mě asi jedna z nejlepších, alespoň v poslední době. Váš vztah ke Gerhardovi a Karlovi se několikrát změní, jednou jejich rozhodnutí porozumíte, podruhé jej odsoudíte jen proto, abyste za chviličku pochopili, proč tak učinili. Přesně v něco takového jsem po přečtení anotace, která je velmi lákavá, doufala, a jsem ráda, že mohu říci, že je naplněna do posledního puntíku.
To je ostatně další zajímavá věc - Zimní muži jsou jednou z mála knih poslední doby, ve kterých při čtení dostáváte skutečně to, na co vás anotace naláká a co vám slíbí. Což je něco, čeho si velice vážím.
Nechci se už dál moc rozepisovat, protože jak zjišťuji, čtenáři dlouhé recenze nemusí, ještě k jedné věci je ale nutné se vyjádřit. Tou je určitá autorova bezelstnost a zároveň obdivuhodná nebojácnost v otázkách určitého filozofického a morálního přesahu knihy. Zimní muži opravdu nejsou jen román. Jsou zamyšlením, jsou podnětem, jsou otázkou. Autor ale všechny tyto prvky začleňuje do svého příběhu přirozeně a hladce, díky čemuž ta naléhavost nepůsobí násilně a nuceně.
Zimní muži jsou knihou, která by rozhodně neměla nikomu ujít. Doporučuji však ke knize přistupovat jako k náročnému čtení, které vyžaduje značnou míru pozornosti a také znalost války. Knihu bych asi nedoporučila těm z vás, kdo o druhé světové válce mnoho nevědí, a chtěli by se skrz beletrii načerpat nějaké informace. Tato kniha by pro vás nemusela být vhodným startem do poznávání válečné literatury. Naopak pro ty, kdo téma druhé světové války v literatuře vyhledávají a rádi by si přečetli něco skutečně kvalitního, založeného na hlubokých znalostech problematiky a s přesahem do filozofických otázek, Zimní muži jsou rozhodně to pravé - nenechte si je ujít. Za mě dostávají jednoznačných pět hvězdiček a takové to všeříkající... "tohle si musíte přečíst".

Knihu můžete koupit zde.

 
Název knihy (originál): Vintermænd
Název knihy (česky): Zimní muži
Autor: Jesper Bugge Kold
Rok vydání (originál): 2014
Rok vydání (česky): 2017
Nakladatelství: Jota
Počet stran: 376
Share:

24. října 2017

RC RECENZE | Hračkář (Liam Pieper)

Když upřímně věříme lži, stává se pak pravdou?

Za zprostředkování jednoho z nejsilnějších čtenářských zážitků spjatých s vyprávěním o 2. světové válce tímto mnohokrát děkuji nakladatelství Domino.


Adam Kulakov vede rodinnou hračkářskou firmu, kterou podědil po své dědečkovi - přeživším z Osvětimi. S životem si hlavu příliš neláme, peníze nepočítá, na věrnost nemyslí, starosti odsouvá. Jenže jednoho dne se mu jeho nonšalance a bezstarostnost vymstí a Adam musí vymyslet, jak z téměř bezvýchodné situace úspěšně vybruslit. Na pozadí jeho dětinských a snad až hloupých problémů se ale odehrává mnohem větší příběh. Jeho dědeček Arkadij do posledních chvil svého života usilovně skrývá pravdu, která může otřást nejen jeho a Adamovým světem, ale i dalšími osudy. Pravdu, která mění úplně vše... nebo ne?
Hračkář byl v podzimním edičním plánu nakladatelství Domino jednou z mých nejjasnějších voleb. Byla to ta kniha, ke které mě něco nepopsatelně a nevysvětlitelně táhlo, kniha, ve kterou jsem vkládala obrovské naděje a očekávání. A přestože jsem se domnívala, že příběh bude vystavěn jinak a že budu číst nepatrně jiné vyprávění, jsem nadšená. Hračkář je pro mě jednou z nejlepších knih dotýkajících se tématiky 2. světové války, jakou jsem četla, a to přes několik věcí, které se v knize vyskytují a které jsou pro podobnou literaturu velmi netypické.
Hlavní věc, na kterou se musíte před čtením připravit, je skutečnost, že druhá světová válka nehraje v Hračkáři prim. Drtivá většina příběhu se odehrává v současnosti, události války pouze podtrhují a zdůrazňují to, co se děje teď. A právě o to je poselství minulosti ještě silnější a naléhavější.
Další věc, které se čtenáři nesmí zaleknout, je ta, že Hračkář je jedna z těch knih, které se nebojí ptát na opravdu vážné a velmi komplikované otázky... Já sama jsem při čtení musela neustále přemýšlet. O válce; o tom, jak nás definuje minulost; kým se stáváme díky tomu, kým chceme být; kým jsme díky těm, kdo tu byli před námi. Ale především se kniha ptá: Co je pravda? Fakt, nebo víra? Je pravdivé to, čemu někdo upřímně věří? Je pravdivé to, co někomu pomáhá? Nebo je pravdou tvrdá realita? Co všechno může změnit lež a její odhalení? Jak velké tajemství dokáže člověk udržet? A je život s tajemstvími skutečně život, nebo jen přežívání?
Od příběhu nesmí čtenář očekávat nějakou velkolepou gradaci. Kdepak, vyprávění plyne klidně a pomalu, přesto však čtenáře polapí a ke stránkám doslova přiková. Právě to, že se autor nesnažil příběh příliš prodat, ale skutečně jej poctivě odvyprávět, činí z Hračkáře tak neopakovatelný a výjimečný čtenářský zážitek.
Takováto kniha by pak samozřejmě neobstála bez velmi důkladné práce na jednotlivých postavách. Je fascinující, nakolik autor donutí čtenáře přilnout k jednotlivým charakterům, z nichž ani jeden není v celkovém měřítku příliš sympatický. Postavy mají spoustu nejrůznějších chyb, od úsměvných k děsivým, od drobných k zásadním. Přesto však při čtení určitým způsobem porozumíte každé z nich. Autor tak i zde prokazuje své ohromné spisovatelské kvality.
Pokud bych měla na závěr této recenze vybrat jediné slovo, jakým knihu charakterizovat, řekla bych silná, neskutečně silná. Autor se nebojí čtenáře šokovat, a činí tak velmi okouzlujícím způsobem. Rozuzlení je pragmatické, logické, vysvětlující. Jenže zároveň také překvapující a zcela odzbrojující. Neměla jsem vůbec ponětí, co se na nás - čtenáře - chystá, celé mi to docvaklo jen pár vět před samotným odhalením. Přijde mi naprosto neuvěřitelné, jak famózně si autor dokázal s příběhem a jeho vyústěním pohrát a musím říci, že to knihu v mých očích zvedlo z tisíců hvězdiček na milion hvězdiček. Autorům se málokdy podaří doopravdy čtenáře překvapit, nedopustit, aby jejich záměr odhalil dříve, než sami chtějí. Liamu Pieperovi se to povedlo beze zbytku. Nefalšovaná dokonalost, opravdu.
Překvapuje mě, jak strašně těžké je sepsat recenzi na takto dobrou knihu. Zdá se, že by člověk chtěl vychrlit záplavu superlativů. Jenže ona je tak vynikající, že mě napadá jen jediná skutečně výstižná věc: Přečtěte si to.
Když jsem sepisovala recenzi Hany od Aleny Mornštajnové, říkala jsem, že je to snad jediná kniha,  kterou si letos prostě musíte přečíst, ale považuji za nutné se opravit. Hračkář se může hrdě zařadit po její bok. Tohle fakt musíte zažít na vlastní kůži. Proto má tahle novinka za mě jedno velké, co velké - obrovské, doporučení!

Knihu můžete koupit zde.

 
Název knihy (originál): The Toymaker
Název knihy (česky): Hračkář
Autor: Liam Pieper
Rok vydání (originál): 2016
Rok vydání (česky): 2017
Nakladatelství: Domino
Počet stran: 240
Share:

19. října 2017

BOOKSTAGRAM | Nová výzva #kniznilistopad

Protože bookstagramových výzev není nikdy dost 😊

Když v létě přišla jedna z mých nejoblíbenějších blogerek, nám všem jistě dobře známá Narciska, s vlastní instagramovou fotovýzvou, byla jsem nadšená a s chutí jsem se zúčastnila. Navíc mě hrozně těšilo sledovat, jak se můj instagramový feed zaplňuje tématickými letními fotkami od mých oblíbených blogerů i neblogerů.
A protože podzim je stejně krásný jako léto a protože těch kouzelných podzimně laděných fotek není nikdy dost, rozhodla jsem se, že bychom si mohli podobnou fotovýzvou zpestřit prozatím alespoň listopad. Tady ji tedy máte, budu ráda za sdílení a především za Vaši případnou účast.
Nezapomeňte, že výzva je zábava a nejde o to, splnit každý bod. Foťte až budete mít chuť a inspiraci, sdílejte na Instagramu a klidně i na Facebooku, nezapomeňte na hashtag #kniznilistopad, případně - když budete chtít - mě i označte na fotce @thebooktalkblog, a užijte si to! 🍁🍂🍃

Share:

18. října 2017

RC RECENZE | Manželský pakt (Michelle Richmond)

Co všechno byste podstoupili, abyste zajistili, že vaše manželství bude navěky šťastné...?

Za poskytnutí recenzního výtisku této báječné novinky mnohokrát děkuji nakladatelství Domino.

Alice a Jake mají vše. Úspěšné kariéry, krásný dům, lásku čerstvě stvrzenou sňatkem. A mezi hromadou svatebních darů i pozvánku do exkluzivní společnosti, která zajistí, že jejich manželství bude šťastné a bude trvat věčně... Opulentní párty, významní hosté, a zpočátku drobné a smysluplné úkoly vlákají mladé novomanžele do pasti. Zjištění, že není vše takové, jak by se mohlo zdát, přichází pozdě. Protože z Paktu neodchází nikdo. Alespoň ne živý.
Už v prvních dojmech sepisovaných na Goodreads jsem se zmínila o tom, že Domino je pro mě prostě zárukou kvality. Vnímám ho jako jedno z mála českých nakladatelství, které je v současné době schopno vydávat thrillery, které nejsou šablonovité a neuchylují se k hromadě žánrových klišé. Manželský pakt je jedním z nich.
Od knihy jsem měla vysoká očekávání a také určitou představu, co by se tedy mohlo dít. Má očekávání ale byla překonána a já byla především překvapena tím, jak se situace vyvíjela. Podobně vystavěný příběh jsem upřímně neočekávala, oslovil mě však o to více. Kniha má něco málo přes 500 stran, ale čtenář jí letí a ani si neuvědomuje, jak strašně rychle stránky ubývají. Pouze dychtí dozvědět se, jak moc Pakt hlavní postavy proměnil, jak šílené bude další rozhodnutí, jaká je šance, že se vše vrátí do normálu...
Od příběhu můžete čekat mnohé věci, které by teoreticky měly mít všechny kvalitní thrillery. Zde jsou však jednotlivé aspekty povzneseny na ještě vyšší úroveň. Manželský pakt je čtení šílené, místy bizarní, často zvrácené a úchylné. Jsou okamžiky, ve kterých si budete říkat: "Jak tohle sakra někdo vůbec vymyslí?" Příběh je nervydrásající, strhující, plný napětí a nečekaných zvratů. Pakt si pohrává nejen s Alicí a Jakem, ale také se čtenáři - nikdy si nemůžete být jisti, zda postavy, o kterých se domníváte, že jste je již poznali, nezmění svá rozhodnutí. Pakt hlavní hrdiny proměňuje, a s nimi jejich motivace, hodnoty, chování, rozhodnutí. Překvapují sami sebe a překvapují tak i čtenáře.
Právě proměny postav podléhajících vlivu Paktu pro mě byly asi nejpůsobivější stránkou knihy. Psychologie postav je skutečně mistrně propracovaná a vystavěná na velmi kvalitní znalosti fungování tajných spolků a sekt a také na důsledném pozorování lidské povahy. Vývoj Alice pro mě byl asi nejvíc zarážející a byl spojen s mnoha šoky, musím však s radostí konstatovat, že přes všechny zvraty a změny postojů a názorů bylo chování postav logické a dávalo smysl. Oceňuji také odvahu autorky vyprávět celý příběh výhradně z pohledu Jakea. Je to něco, co posouvá čtenářovy nejistoty a pochybnosti ještě dále a činí z vyprávění ještě naléhavější a složitější záležitost, která nutí k vyhodnocování jednotlivých okamžiků a událostí stále dokola, z nejrůznějších úhlů pohledu.
Ke knize mám jedinou, malinkatou, drobounkou výtku. Konec mě překvapil, a nemohu jednoznačně říci, že v dobrém. Úplně mi toto rozuzlení nesedlo (spoiler: Přišlo mi totiž, že finále vysloveně posloužilo potřebě happyendu a jakéhosi "poslání".), na druhou stranu je pravdou, že se k němu v myšlenkách často vracím a analyzuji ho. Vždycky je dobře, když vás kniha donutí přemýšlet a přehodnocovat. Thrillerům se to ale ne vždy daří. V tomto směru má Manželský pakt doopravdy určitý žánrový přesah a ptá se na zajímavé otázky: Jak moc pro nás znamená manželství? Co všechno uděláme pro to, abychom jej udrželi šťastné? Kým se stáváme, když chceme být těmi, které z nás touží mít naši blízcí a milovaní? Jak moc se proměňujeme v reakci na naše okolí? Které naše motivace jsou opravdu naše?
Závěrem mi dovolte ještě vyzdvihnout naprosto úžasný překlad Květy Palowské, který knize rozhodně prokázal ohromnou službu a učinil ji skvostem i v české verzi. Více takovýchto počinů, prosím.
Jak už tomu v případě Domina bývá, tuto novinku mohu jen chválit. Kniha je originální, velmi čtivá, s působivým námětem, velice kvalitním zpracováním a bez jakýchkoli hluchých míst. Vřele doporučuji jak skalním fanouškům thrillerů, tak těm z vás, kdo se do tohoto žánru nepouští úplně často.

Knihu můžete koupit zde.

 
Název knihy (originál): The Marriage Pact
Název knihy (česky): Manželský pakt
Autor: Michelle Richmond
Rok vydání (originál): 2017
Rok vydání (česky): 2017
Nakladatelství: Domino
Počet stran: 504
Share:

17. října 2017

READATHON | Dewey's 24 Hour Readathon - 21. října 2017

Další příležitost dohnat nepřečtené stránky.

Máme tu polovinu října, což znamená, že se blíží další termín již tradičního readathonu - Dewey's 24 Hour Readathon letos na podzim připadl na sobotu 21. října 2017
Kdo se plánujete zúčastnit? Máte už připravené knížky, do kterých se chcete pustit? Budu ráda, když se o svoje případné plány podělíte v komentářích!
Já sama se na čtecí maraton určitě chystám, ale ne v sobotu. Vynahradím si to hned v pondělí 23. října a doufám, že se mi čtení vydaří alespoň tak, jako se povedlo to v rámci letošního Dne nepřečtených knih. Konkrétní knihy zatím nachystané nemám, doufám, že ještě něco stihnu v týdnu, takže vybírat budu skutečně až na konci víkendu.
Share:

8. října 2017

RECENZE | Obětina (S. J. Bolton)

Odlehlé a poklidné ostrovy někdy oplývají nejen dechberoucími krásami přírody, ale také zrůdnými tajemstvími, která nechcete znát.

Autorka S. J. Bolton si mě získala knihou Má ji rád, nemá ji rád, která letos na jaře vyšla u nakladatelství Domino. Přestože se někomu její vystavění příběhu zdálo problematické a málo uvěřitelné, mě autorka dokázala oslovit, a tak jsem dlouho neváhala a pořídila si i její zbylé knihy. Nejdříve jsem se pustila do Obětiny, a přestože mě kniha bavila, upřímně se přiznávám, že si před dalším čtením budu muset dát od zběsilého tempa a pekelně nabitých příběhů S. J. Bolton trochu oddech.
Lékařka Tora Hamiltonová kope na své zahradě obrovský hrob… Chce do něj totiž uložit svého milovaného zemřelého koně. Jaké je její překvapení, když při práci objeví mrtvolu ženy, v jejíž hrudi je v místě, kde by mělo být srdce, obrovská díra. S vyšetřováním policie se Tora nehodlá spokojit, a pouští se proto do vlastního pátrání. Všechny stopy ji vedou na nedaleký ostrov, kde se zřejmě odehrávají hrůzy dalece přesahující její fantazii. Temná minulost ostrova ale nakonec dosahuje i na Toru a dotýká se jí více, než by si přála… Tajemství vyplouvají na povrch a začíná i boj o holý život.
Jak jsem po přečtení druhé autorčiny knihy pochopila, společným jmenovatelem jednotlivých případů je monstróznost. U Má ji rád, nemá ji rád mi to nepřišlo tak okaté, u Obětiny ale snaha o velkolepost a grandióznost doslova bila do očí. Na jednu neuvěřitelnou událost se nabalovala další a dohromady tak byl vytvořen příběh, který pro mě postrádal jakýkoliv nádech reality, a to nejen díky vývoji příběhu, ale také kvůli nekonečným obratům v rolích jednotlivých postav. Námět byl velice slibný a vyvolával očekávání skutečně mrazivého čtení. Napínavé to rozhodně bylo, stejně tak velice čtivé, ale to že jsem od dobré poloviny nemohla vývoji v ději uvěřit, pro mě celý čtenářský zážitek bohužel dost kazilo, protože tato snaha o to, aby byl příběh jednoduše ohromný a ohromující, končí tím, že kniha jako celek může na někoho působit přeplácaně. Pro milovníky opravdu nabitých thrillerů plných zvratů a nečekaných okamžiků, pro ty z vás, kdo nehledí na to, zda by se to takto opravdu mohlo stát, pro ty je však Obětina výbornou volbou.
Zatímco novinka Má ji rád, nemá ji rád je dosti zásadním způsobem vystavěna na velmi propracovaných, originálních a nápaditých postavách, Obětina má základ v samotném příběhu. Jednotlivé postavy pro mě nebyly tak výrazné, přesto mě dvě hlavní ženské hrdinky dokázaly oslovit a byly mi sympatické. To je ohromné plus, protože právě napětí z nejistoty jejich osudů je tím hlavním, co žene čtenáře v příběhu dál. Bohužel, rozhodnutí postav jsou dle mého názoru často přizpůsobeny předpřipraveným zápletkám v ději, což je na škodu a jednotlivé volby tak mnohdy nepůsobí zcela logicky, ani přirozeně nevyplývají z charakteru postav. Baví mě ale, že autorka s postavami skutečně pracuje a je vidět, že nad nimi přemýšlí a vytváří je kreativním způsobem. Jejich osobitost je barvitá a jako čtenáře mě hodně bavila.
Jak už jsem naznačila, jednoznačně nejsilnější stránkou celé knihy je opravdu neuvěřitelný vypravěčský talent autorky. Podobně čtivý text se jen tak nevidí, a přestože jsem se trochu bála, zda toto pozitivum není devízou pouze v případě nejnovější knihy, musím konstatovat, že rozhodně není. S. J. Bolton má v tomto směru skutečný dar od Boha a každému, kdo vyhledává v knihách svižné, lehké, a takové to "tohle jsem napsal/a mimochodem" čtení, tahle autorka je pro Vás to pravé ořechové. To, že se dá pětisetstránková kniha přečíst za dva dny, o něčem vážně svědčí.
Celkový dojem z knihy je velmi dobrý. Thrillery od S. J. Bolton patří k tomu nejlepšímu, co se na trhu v posledních letech objevilo, a zaslouží si tak každého věrného čtenáře a fanouška. Její knihy jsou plné neuvěřitelné gradace, příběhy jsou svižné, dechberoucí a mají spád. Náměty jejích knih jsou navíc originální a rozmanité a celkově tato autorka v současné vlně tohoto žánru jednoznačně vyčnívá. Pokud jste schopni oprostit se od té okaté velkoleposti a snahy překvapit, S. J. Bolton vás bude moc bavit. Jako mě. Za sebe pouze doporučuji dávkovat její knihy trochu obezřetně, abyste se nezasytili až příliš.
 
Název knihy (originál): Sacrifice
Název knihy (česky): Obětina
Autor: S. J. Bolton
Rok vydání (originál): 2008
Rok vydání (česky): 2014
Nakladatelství: Domino
Počet stran: 522
Share:

7. října 2017

PRÁVĚ ČTU | Hračkář (Liam Pieper)

Není nic lepšího, než když se začtete do knihy a ona předčí vaše očekávání...

A že to novinka od nakladatelství Domino nemá jednoduché! Hračkář od Liama Piepera je pro mě jedním z nejočekávanějších titulů tohohle roku, jelikož jeho námět v sobě kombinuje spoustu věcí, které mě čtenářsky zajímají (napětí, druhá světová válka, odhalování pravdy, tajemství, nevyhnutelnost osudu...). Od knihy jsem proto očekávala mnohé. Dnes ráno jsem se konečně začetla a musím říci, že jsem snad ještě nadšenější, než jsem čekala. Kniha je opravdu působivá a vypadá to, že se děj bude vyvíjet přinejmenším zajímavě. Oslovily mě také postavy a celkově způsob, jakým autor vypráví. Upřímně doufám, že se mi knihu přes víkend podaří přečíst - ne, že bych tak spěchala, ale myslím, že to je jeden z titulů, které si zaslouží takové to intenzivní čtení, které ještě umocní to, co v řádcích rezonuje...
Dominu moc děkuji za recenzní výtisk. Recenze bude brzy, více o ději si můžete přečíst přímo na webu nakladatelství - zde.

Share:

4. října 2017

PŘEČTENO | Září 2017

Po čtenářsky skvělých prázdninách přišla studená sprcha v podobě září.

Zatímco srpen jsem si čtenářsky užívala, září bylo tak trochu nešťastné. Bohužel jsem se zoufale zasekla na jedné knize a ten blok jsem prostě nedokázala prolomit. Nakonec jsem byla ráda, že jsem zvládla víc než jeden jediný kousek... Stává se Vám také, že se takhle příšerně zaseknete? Jak takovou situaci, která není úplně klasickým čtenářským blokem (číst chcete, ale prostě se nemůžete knihou prokousat) řešíte? A dočítáte vždy knihy - i když Vás třeba nebaví nebo Vás neosloví? Budu ráda, kdy mi napíšete do komentářů 😊 A pokud jste četli některou z knih, které zde dnes uvidíte, určitě přidejte své dojmy z ní!
Měsíc jsem otevřela Maminčiným mazánkem, jednou z novinek od nakladatelství Omega. Kniha mě sice neohromila absolutně, přesto mě ale bavila a v kategorii thrillerů patří k lepším kouskům. Navíc si myslím, že je to typ knihy, která se širokému čtenářskému publiku bude velice líbit. Jedná se o první díl série, tak jsem zvědavá, co přinesou další pokračování. 
Další novinkou od Omegy jsem měsíc naneštěstí i uzavřela. Snaž se nedýchat pro mě bohužel nebylo příliš příjemným čtenářským zážitkem. Přestože jsem schopná vidět spoustu pozitiv knihy, mně prostě nesedla. Milovníkům thrillerů s postupným odhalováním pravdy a různými úhly pohledu ale doporučuji. 
A to je tedy všechno... teď jen doufat, že to říjen zachrání! 😊
Září 2017
Počet přečtených knih: 2

1. Maminčin mazánek
| Sarah FLint | 272 stran | 2. 9. - 8. 9. 2017 |
- recenze-
2. Snaž se nedýchat
| Holly Seddon | 376 stran | 1. 9. - 28. 9. 2017 |
- recenze -

Počet přečtených stran: 648
Průměrný počet stran za den: 22 🙈😓
Share:

2. října 2017

PŘÍRŮSTKY | Září 2017

Září bylo příjemné, ale skromné. Říjen, ten bude mnohem bohatší!

První podzimní měsíc se přírůstky nesly v hodně umírněném duchu. Asi jsem se už podvědomě chystala na ten krásný říjen, který nás po knižní stránce čeká. Cestu si ke mně díky tomu našly jen recenzní výtisky a knihy ve slevách či za výhodné ceny.
Řadu přírůstků otevřel Maminčin mazánek, který dorazil jako recenzní výtisk od nakladatelství Omega. Přestože se mi kniha dost líbila, úplně nejnadšenější jsem nebyla. Hodnotila jsem proto hvězdičkami čtyřmi z pěti - detailní recenzi si můžete přečíst zde. Omeze ještě jednou moc děkuji za poskytnutí recenzního výtisku!
Další balíček představovala objednávka z buxu. Tyto knihy jsem sice objednávala už v srpnu, protože jsem chtěla využít slevový kupon, dorazily ale až v září. Po Opozdilci jsem koukala hodně dlouho, teď už jsem neodolala. Zatím jsem knihu jen otevřela a nakoukla, mám tu jiné čekající resty, ale po prvních řádcích to vypadá moc pěkně, takže se těším, až se do čtení budu moct pustit naplno. Kořeny zla jsem nedávno viděla u Šárky z  Knižního ráje a kniha mě zaujala. Když jsem ji našla na buxu za příjemnou cenu, byla volba jasná. Mým dlouhodobým přáním je po knižní i filmové stránce Habermannův mlýn. Ani v jedné formě jsem se příběhem zatím nesetkala, tak jsem se to rozhodla napravit. Na knihu se těším a určitě se do ní chci pustit dříve, než se podívám na film. Posledním kouskem z tohoto balíčku byl titul Až mě uloží do země, který vypadá jako slibné, napínavé čtení, snad mě tedy nezklame.
Uprostřed měsíce dorazil další recenzní výtisk. Jednalo se o jednu z podzimních novinek od nakladatelství Domino, Manželský pakt. Knihu mám již rozečtenou a opět si potvrzuji, že Domino prostě neumí zklamat. Velmi čtivý styl a děj, který vás vtáhne na prvních několika stranách. Jsem moc zvědavá na další vývoj situace.
Poslední hromádku přírůstků pak tvoří novinky z Levných knih, kam jsem na konci měsíce zavítala s maminkou. Zůstala jsem koukat, kolik skvělých věcí tam teď mají, šla jsem pro dvě knížky a odešla jsem se šesti. Pořídit jsem plánovala jen Chlapce na dřevěné bedně a knihu Etta a Otto a Russell a James. Nakonec jsem ale našla ještě Schindlerův seznam, Pekařovu dceru, Nočního lovce a Istanbul. Byla jsem nadšená, knihy stály pár korun a na svém seznamu přání už je mám dlouho, takže radost byla samozřejmě veliká.
A to je za září úplně všechno... Jsem zvědavá na říjnové novinky, jistě jich bude plno. Vychází samé krásné věci, navíc jsem si k téhle příležitosti nasyslila nějaké slevy a kupony, tak se chystám maličko hýřit. Jak jste to měli s přírůstky v září vy? Jaké novinky si našly cestu do vašich knihoven? A těšíte se na říjen stejně jako já? Budu moc ráda, kdy se podělíte v komentářích :)
Zářijový souhrn
Počet nových knih: 12
Počet koupených knih: 10
Počet recenzních výtisků: 2
Počet knih jako dárky: 0
Počet vyhraných knih: 0
1. Maminčin mazánek (Sarah Flint)
2. Opozdilec (Dimitri Verhulst)
3. Kořena zla (Fabrice Humbert)
4. Až mě uloží do země (Peter Robinson)
5. Habermannův mlýn (Josef Urban)
6. Manželský pakt (Michelle Richmond)
7. Schindlerův seznam (Thomas Keneally)
8. Chlapec na dřevěné bedně (Leon Leyson)
9. Pekařova dcera (Sarah McCoy)
10. Noční lovec (Chris Carter)
11. Etta a Otto a Russell a James (Emma Hooper)
12. Istanbul: Křižovatka cest (Joseph Kanon)
Share:

1. října 2017

CO MĚ ZAUJALO | Říjen 2017

Říjen je tady a s ním i finanční peklo spojené s nekonečným množstvím dokonalých novinek.

Tušila jsem to dlouho dopředu a dnes se moje obavy potvrdily vrchovatou měrou. Říjen bude nádherný i příšerný zároveň - na pulty knihkupectví se dostane celá řada titulů, kterých se nemohu dočkat. Největší událostí jsou pro mě bezpochyby novinky od mého milovaného Domina, novinka od Adlera-Olsena a pokračování série Illuminae. To je ale jen špička ledovce. Pojďte se se mnou mrknout, co mě v říjnu zaujalo a třeba zjistíte, že něco taky potřebujete! Na které novinky se v říjnu nejvíce těšíte vy? Máme něco společného? Chybí v mém výběru nějaká kniha, která by mi neměla uniknout? Budu ráda, když mi napíšete do komentářů 😊

Knihy, kterým rozhodně neodolám

Nejprve tu mám výběr knih, o kterých vím, že si je určitě pořídím, jak by řekli angličtí přátelé, tyhle tituly jsou pro mě jasné must-have.

Hračkář (Liam Pieper)
V říjnu vychází u Domina báječné novinky, z nichž hned tři jsou pro mě naprosto nepostradatelné. Tou první je Hračkář od Liama Piepera, který slibuje velmi silné čtení o minulosti, vině a dědictví předků.
Adam Kulakov je spokojený člověk. Střední věk na něj zatím nedolehl plnou silou, hračky z jeho továrny dělají radost dětem na celém světě, má více peněz, než kdy může utratit, miluje svou ženu a syna a vydržuje si tolik milenek, kolik jen před nimi dokáže utajit. Adam však není jediný, kdo v rodině Kulakovových pečlivě střeží osobní tajemství. Jeho dědeček Arkadij se roku 1944 ocitl v Osvětimi, a tam se mu naskytla velmi neobvyklá příležitost. Nyní, když se jeho život chýlí ke konci, vynakládá nesmírné úsilí, aby pravda zůstala navždy ukrytá. Není to pro něj snadné, protože drtivé vzpomínky na setkání s jedním z největších monster lidské historie dotírají stále intenzivněji. Právě tehdy dojde k události, která může rozmetat Adamův pohodový život jako domeček z karet; následně Arkadije dostihne hrůzná minulost v plné síle. Vše, co oba muži celý život budovali, je nyní v ohrožení. A společně zjišťují, že svým nejbližším můžeme paradoxně nejvíce ublížit tehdy, když se je snažíme před něčím uchránit.
Selfies (Jussi Adler-Olsen)
7. díl v sérii Oddělení Q
Ano, konečně jsem se dočkala! Na sedmý díl jsem se těšila od chvíle, kdy jsem zavřela díl šestý. Jussi je prostě bůh a já se vůbec nebojím říci, že je mým nejoblíbenějším autorem. Jeho knihy nejsou jen thrillery, svůj žánr přesahují a je to opravdu skvělé a velmi kvalitní čtení. Co vy a Jussi? Řekněte mi, že ho taky tak zbožňujete! :)
Vedení kodaňské policie usoudilo, že počet objasněných případů oddělení Q je výrazně pod hranicí očekávání. Prokázat opak dostává za úkol Rose, která se ale propadá do psychického pekla, jehož kořeny sahají hluboko do temné minulosti. Mezitím v kodaňském parku najdou zavražděnou starší paní, šílený řidič zahájí smrtící hon na mladou ženu a jinde se plánují další trestné činy: děje se to bez vzájemné souvislosti, nebo mají případy něco společného? Carl, Asad a Gordon stojí před záhadou dalece přesahující všechny, které dosud řešili. A jejich kolegyně Rose má vážné problémy. Čtveřici chybí jeden člen, a jak se zdá, smůla se jí lepí na paty. Dokážou zabránit zavření oddělení Q a zastavit zabíjení v Kodani?

Dítě (Fiona Barton)
Loni pro mě byla Vdova jedním z nejlepších thrillerových zážitků a navíc tak trochu srdcovkou, neboť byla mým první recenzním výtiskem od Domina. Moc se proto těším na autorčinu další knihu. Dítě slibuje velmi napínavé a mrazivé čtení, navíc mě velmi oslovil styl, jakým autorka píše. Nemůžu se dočkat!
Dvacet let pohřbené hrůzné tajemství. Tři ženy, kterých se bezprostředně týká. A nespočet démonů, které i nyní vyvolává... Ten starý dům stál v části Londýna, kterou developeři hodlají přebudovat na luxusní čtvrť. Čilý stavební ruch však přeruší nález jednoho z dělníků: pod vrstvou hlíny odkryje kostru malého dítěte, zjevně pohřbeného před mnoha lety. Novinářka Kate Watersová chce o případu psát, ale brzy pochopí, že ze všeho nejdříve bude třeba zjistit identitu mrtvého dítěte ze staveniště. Při hledání odpovědi na tuto otázku Kate odkrývá spojení se zločinem, který městem otřásl před několika desítkami let: z místní nemocnice bylo tehdy ukradeno novorozeně. Zmizelo beze stopy a jeho rodiče se z této ztráty nikdy nevzpamatovali. Kate se vyptává dům od domu, proniká do minulosti starousedlíků a postupně splétá nitky příběhu, který je místními považován za největší – a nikdy nevyřešenou – záhadu. Vyslechne si ledacos, ale brzy zjistí, že klíč k rozluštění dávné tragédie skrývají tři ženy. Každou z nich nevysvětlené zmizení novorozeněte silně zasáhlo – a každá z nich je nyní zmítána úvahami, co novinářce říct a co si navždy ponechat pro sebe...
Měla jsi vůbec někdy rodinu? (Bill Clegg)
I další říjnová novinka pochází z produkce nakladatelství Domino. Na Billa Clegga slyším ze všech stran chválu a mám proto velikou radost, že se jeho kniha objevuje i u nás. Znáte Billa Clegga? A zaujala vás tato novinka?
V předvečer dceřiny svatby otřese domem June Reidové děsivý výbuch. Následný požár pohřbí celou její rodinu, minulost i budoucnost. Všechno.Zoufalá a ochromená June prchá z místa katastrofy, až skončí v motelovém pokoji kdesi u oceánu, stovky kilometrů od někdejšího domova. Ponořená do drásavých vzpomínek neustále přemýšlí o chybách, jichž se dopustila při výchově jediné dcery Lolly i při budování svého vztahu s partnerem Lukem a které vedly až ke tragickému konci. Zároveň s June však nechává autor promlouvat i další lidi, jichž se tragédie dotkla. A právě díky jejich vyprávění se před čtenářem začíná rozprostírat ucelený obraz toho, co se skutečně stalo, ale také svědectví o síle lidského ducha, o schopnosti vyrovnat se s tragédií nepředstavitelných rozměrů, ale také o moci přátelství a podání pomocné ruky. A v neposlední řadě také o tom, co skutečně znamená mít rodinu.

Gemina (Amie Kaufman, Jay Kristoff)
2. díl v sérii Illuminae

A další konečně! Loni v prosinci jsem byla ze svého nadšení z Illuminae sama překvapená. Od té chvíle se druhého dílu nemohu dočkat, ale zdá se, že utrpení je konečně u konce. Zároveň se taky moc těším na třetí, finální díl - Obsidio vypadá neskutečně nádherně. Těšíte se taky tak?

Monumentální vesmírná sága, která začala již v Illuminae, nyní pokračuje na palubě Skokové stanice Heimdall, která musí čelit pokusu BeiTechu o její zničení. Hanna je hýčkanou dcerou velitele stanice, Nik naopak rebelujícím členem ze špatné rodiny. A zatímco se oba potýkají se životem na tom nejnudnějším místě v celém vesmíru, netuší, že se k nim blíží zkáza. Avšak ihned po začátku útoku jsou oba odhodláni bránit svůj domov. Obránci ovšem umírají jeden po druhém, skoková brána je poškozena a hrozí, že po zhroucení červí díry by mohlo dojít k narušení časoprostorového kontinua a jeho roztržení na dvě části. Takže Hanna a Nik bojují nejen o život svůj a život posádky Hypatie, která se k nim blíží, ale i o osud celého vesmíru.

Jediný muž (Andrew Gross)

Druhá světová válka, to je téma, které mě nepřestane zajímat. Jediný muž se zdá být zajímavým novým počinem s tímto námětem. Vykreslované osudy asi budou v této knize nahlíženy z trochu netradičního úhlu, takže věřím, že by se mohlo jednat o opravdu působivý čtenářský zážitek.

Poručík zpravodajské služby Nathan Blum rutinně dekóduje zprávy z obsazeného Polska. Po útěku z krakovského ghetta - poté, co nacisté popravili jeho rodinu – však Nathan touží udělat něco velkého pro svoji rodnou zemi zmítanou válkou. Nikdy však neočekával návrh, který obdrží od svého nadřízeného Billa Donovana. Úkol, aby se dostal na nejhorší místo na zemi, živoucí peklo, ve kterém má najít a poté utéct s jedním člověkem, jediným mužem, který může Spojencům zajistit vítězství ve válce. Ten muž se jmenuje Alfred Mendl a je světově uznávaným fyzikem a vědcem. Osudy Bluma a Mendla se protnou v místě s jménem Osvětim…

Hadrový panák (Daniel Cole)
Novinka Hadrový panák na mě vyskočila před pár dny v nějakém newsletteru Neoluxoru a neskutečně mě zaujala. Vypadá to na správně zvrhlý thriller, ze kterého mám takový ten pocit, že by to mohlo být opravdu parádní.  

Před čtyřmi roky vzal detektiv William „Wolf“ Fawkes spravedlnost do svých rukou – nedokázal ustát, že soud osvobodil podle něj jednoznačného pachatele. Wolfa postavili mimo službu a poslali do psychiatrické léčebny. Teď se vrací do práce a touží po velkém případu. A zdá se, že se ho dočkal: na místě činu, kam ho přivolala kolegyně Emily Baxterová, se najde mrtvola – sešitá z částí šesti těl jako hadrový panák. Stejně tak pojmenují děsivý případ média a Fawkes je pověřen identifikací obětí. Vzápětí Wolfova bývalá žena, která pracuje jako reportérka, obdrží od anonyma fotky z dějiště zločinu a taky seznam šesti lidí a dat, kdy budou zabiti. Poslední jméno na seznamu je: Fawkes. A vrah už si chystá šicí potřeby…

Knihy, které mě opravdu hodně pokouší

Další várka knih je pro mě velkým pokušením, ale nejsem si jistá, zda je k životu opravdu potřebuju. Každopádně mě hodně lákají a myslím, že i kdyby ne teď, jistě si ke mně cestu najdou brzy.

Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu (Becky Chambers)
Hodně jsem se teď naladila na vlnu sci-fi, bavilo mě Illuminae, nesmírně mě zaujali Spící obři, a proto bych ráda dala šanci i tomuto počinu. Znáte ten můj neidentifikovatelný pocit... prostě mě to láká a něco mi říká, že to bude dobré. Tak snad se nepletu. Vás tato sci-fi láká, nebo vás nezaujala?
Vesmír se může zdát nekonečný, ale vesmírné lodě jsou tísnivě malé. Když se Rosemary Harperová připojí k posádce Poutníka, nečeká toho moc. Touží jen po malém, klidném místě, které by mohla na chvíli nazývat domovem, po dobrodružství v dalekých koutech galaxie a odstupu od problematické minulosti. A Poutník jí přesně takové místo nabízí. Život na palubě je chaotický, ale víceméně mírumilovný. Až do doby, kdy je posádce nabídnuta životní příležitost: postavit hyperprostorový tunel na vzdálenou planetu a vydělat si tak dost peněz, aby mohli pohodlně žít mnoho let. Pokud tedy přežijí dlouhou cestu přes válkou zmítaný mezihvězdný prostor, aniž by došlo k ohrožení některého z křehkých spojenectví, jež udržují galaxii v klidu. Potíž je v tom, že Rosemary není na palubě jediná, kdo má nějaké tajemství…

Jeden z nás lže (Karen McManus)
Další titul, který mě zaujal v newsletteru Neoluxoru a který jsem stejně jako Hadrového panáka sdílela i s vámi v instastories. Sice spadá do žánru young adult, což už pro mě úplně není, ale s ohledem na to, jak mě bavilo Se záští, docela ráda bych tenhle YA thriller zkusila.
Premiantka, princeznička, sportovní hvězda, školní grázl a kluk, co ví o každém všechno a nebojí se to napráskat všem. Tahle partička se sešla po škole, aby napravila své hříchy – konkrétně mobily při vyučování, kde nemají co dělat. Jenže ty mobily nebyly jejich a jeden z nich bude za hodinu mrtvý. Co se vlastně na Bayviewské střední stalo? Všichni přeživší mají motiv, protože jejich domnělá oběť plánovala zveřejnit jejich špinavá a ještě špinavější tajemství. Jenže jak poznat vraha, když každý má co skrývat?

Život ve dvou (Nicholas Sparks)
Je tu další Sparks, a přestože mám doma docela zásobu nepřečtených titulů, vím, že si tento další také pořídím. Mám na něj náladu sice málokdy, ale když už ji mám, většinou mě tento autor potěší a čtení si užiju. Co vy a Sparks? Baví/nebaví?
Russell Green je ve svých dvaatřiceti víc než spokojený se svým životem. Má nádhernou ženu, rozkošnou šestiletou dcerku, úspěšnou kariéru a velký dům v Charlotte. Žije svůj sen a manželství s okouzlující Vivian je hlavním zdrojem jeho štěstí. Jenže pod vší dokonalostí začínají prosvítat neshody, a během pár týdnů se vše, co Russ považoval za samozřejmé, obrátí v prach. Bez ženy a bez práce se Russell snaží postavit znovu na nohy a postarat se o dcerku. Ukáže se, že být tátou na plný úvazek je největší výzva, kterou kdy v životě poznal.

Žena v okně (A. J. Finn)
Na Ženu v okně mě nalákal někdo na instagramu, bohužel už přesně nevím, u koho jsem zmínku o této knížce viděla. Je to sice zase thriller podle teď tolik populární šablony, ale já stále nepřestávám doufat, že se objeví nějaký, který překvapí. Tuto novinku proto nejspíše zkusím. 
Anna Foxová žije sama a samotářsky ve svém krásném newyorském domě, ze kterého se neodvažuje vycházet ven. Dny tráví popíjením vína, sledováním starých filmů, vzpomínáním na staré časy… a špehováním svých sousedů. Pak se do domu přes ulici přistěhují Russellovi: otec, matka a jejich dospívající syn. Perfektní rodina. A Anna z okna zahlédne něco, co neměla. Co je pravda? A co jen její představa?

Knihy, na které jsem docela zvědavá

V další části článku mám připravené knihy, na které bych sice byla zvědavá, ale zároveň si nejsem tak úplně jistá, zda by mě opravdu bavily. Šanci tak nejspíše dostanou třeba díky knihovně nebo časem ve slevách.

Rychleji mluvit nedokážu (Lauren Graham)
Jako spousta z vás jsem zažila čas Gilmorových děvčat a dodnes mám tento seriál moc ráda. A komu by Lauren Graham jako Lorelai nepřilnula k srdci? Říkám si, že by její kniha nemusela být špatným oddechovým čtením, zároveň si al uvědomuji, že mě na podobný typ knížek neužije, takže váhám... Kdo z vás Laurenině knížce neodolá?
Sbírka esejů od milované hvězdy seriálů Gilmorova děvčata a Rodičovství o životě, lásce a ženě z Hollywoodu, doplněná historkami z natáčení Gilmorových děvčat. Lauren Graham se pokouší na chvíli zastavit a ohlíží se za svým životem, sdílí s námi úsměvné historky z dospívání, když začínala kariéru herečky, až po dobu, kdy seděla ve svém přívěsu a koukala na trailer k seriálu Rodičovství a kdy se sama sebe ptala: „Líbí se to někomu?“ Otevřeně mluví o tom, jaké je to být single ve světě Hollywoodu („Nikdo nechápal, že jsem pořád sama.“) nebo o zkušenosti porotce v projektu Project Runway ("Je to, jako kdybych zažila totální módní blackout.“) V eseji "Jaké to bylo, první část" nás autorka vezme na procházku světem Gilmorových děvčat a především do světa „své“ Lorelai Gilmore. Esej "Jaké to bylo, část druhá" odhaluje, jaké to bylo, když se o devět let později k roli vrátila a co to pro ni znamenalo. O Lauren se ale dozvíte i jiné věci: jaké to bylo, když se pokusila stát se vegankou nebo další zážitky z natáčení a zákulisí Hollywoodu. Kniha je doplněna mnoha fotografiemi a úryvky z jejího deníku. Kniha je jako nejlepší přítel, který se s vámi o všechno vždy rád podělí.


Nejskrytější přání (Marybeth Mayhew Whalen)
Nejskrytější přání mě svým způsobem sice láká, zároveň ale nabývám trochu dojem, že je to taková ta zamyšlenější, pomalejší knížka... které já úplně nemusím. Takže znovu - váhám. Budu ráda, když mi někdo z vás poradí!
Při pohledu zvenčí může Sycamore Glen vypadat jako naprosto obyčejné ospalé maloměsto. Ale za bílými plaňkovými ploty leží pavučina tajemství utkaná od jednoho domu k druhému. Místní obyvatelé si v sobě nesou břemeno své vlastní minulosti – až do chvíle, kdy nehoda na koupališti naruší zdejší křehkou rovnováhu. A když závažné okolnosti donutí jednu ženu vrátit se po letech do Sycamore Glen, začíná se zamotané klubko propojených životů jednotlivých sousedů pomalu rozplétat. Jediné parné léto odhalí dávno pohřbená tajemství a obyvatelé Sycamore Glen zjistí, že je nemožné skutečně znát ty, kteří jsou nám nejbližší. Je ale také nemožné milovat je a odpustit jim?

Případ Ewy Morenové (Hakan Nesser)
Hakan Nesser je jedním z autorů, které bych ráda zkusila. Novinka Případ Ewy Morenové vypadá velmi lákavě, tak je možná čas s autorem konečně začít.
Okolí je šokované, poté co byl učitel Arnold Maager usvědčen z vraždy své žákyně. Podle všeho to vypadá, že dívka byla těhotná a otcem dítěte měl být právě Maager. O osmnáct let později se Maagerova dcera Mikaela na oslavě svých narozenin konečně dozví hroznou pravdu o vlastním otci. Zoufale hledá odpovědi, a tak se vydává do psychiatrického ústavu v Lejnici, kde byl Maager od soudního procesu uvězněný. Brzy nato však nevysvětlitelně zmizí. Inspektorka Eva Morenová z maardamské policie je konečně s přítelem na dovolené, ale když Mikaela zmizí, je do jejího případu brzo vtažena. Než se však stačí ve věci zorientovat, zmizí také samotný Maager…

Zaslepení (Carolina Neurath)
A další thriller, který mě sice zaujal, ale zároveň mi nepřijde dle anotace úplně výjimečný. Uvidím, jaké budou recenze a pak se budu rozhodovat. Co myslíte vy, vypadá pro vás tato novinka slibně?
Peder af Rooth je se ženou a přáteli na víkend mimo město, když jej zastihne telefonát, který změní vše: bance, kde působí jako výkonný ředitel, hrozí nenadálý bankrot. O pár hodin později sedí Peder i se ženou v soukromém letadle a letí do Stockholmu, kde na něj čeká další drama. Svéhlavá finanční reportérka Beatrice Farkasová dostala tip, který mohl banku položit už dávno. Po několik měsíců vedla boj o informace s nejmocnějšími finančníky v zemi. Nikdy ji ale ani nenapadlo, jak dalekosáhlé následky může její pátrání přinést. Jedné noci ji probudí telefon. Bývalý manažer banky, její nejslibnější zdroj, vypadl z balkonu svého bytu. Bulvár už úmrtí označil za sebevraždu. Beatrice má ale vlastní názor. Někdo ho chtěl zastavit.

Novinky ze sérií, na které se teprve chystám

Mořeplavec (Diana Gabaldon)
3. díl v sérii Cizinka
Ach, Cizinka. Můj obrovitánský rest, který vůbec nevím, kdy napravím. Snad ale již brzy. Hrozně bych si přála, aby mě série pohltila a abych se mohla těšit na další a další díly. Jak to máte s touto sérií vy? Čtete a baví vás? Nebo se jako já chystáte?
K vášnivému setkání Claire s Randallem došlo již dávno. Před dvaceti lety cestovala Claire zpět v čase do 18. století a do náruče galantního Skota jménem Jamie Fraser. Pak se vrátila do svého století, aby porodila jeho dítě. Věřila, že v tragické bitvě u Cullodenu zahynul. Přesto na něj nikdy nezapomněla... a její tělo po něm ve snech stále touží. Pak Claire zjistí, že Jamie přežil. Vrací se k němu spolu s jejich dcerou a je odhodlaná zůstat s ním v jeho době. Claire si musí zvolit svůj osud a najít odvahu čelit vášni a bolesti, které jí čekají. A také životu nebezpečným intrikám rozpoutaným v rozděleném Skotska. Čeká ji nebezpečná cesta do neznáma, která navždy zpečetí, nebo definitivně zničí jejich lásku.

Příběh těch, co odcházejí a těch, kteří zůstanou (Elena Ferrante)
3. díl série Neapolská sága
Zpočátku jsem si říkala, co s tím všichni mají. Dnes mám neodbytný pocit, že si Geniální přítelkyni a další díly Neapolské ságy musím také bezpodmínečně přečíst. Chystám se brzy a doufám, že budu nadšená jako všichni kolem! Vy už jste tento italský zázrak četli? Líbil se vám?
Po zlatých šedesátých letech přišla jako drsné procitnutí ze snu „olověná“ léta sedmdesátá, kdy se v Itálii přihlásí o slovo pravicový i levicový extremismus. Tato doba se podepisuje i na osudech Eleny a Lily, nyní už dospělých žen. Opět se objevuje leitmotiv vzájemného ovlivňování osudů obou protagonistek. Předmětem jejich soupeření už není „genialita“, ale muž. Elena a Lila se na dlouho ztratí jedna druhé z očí a stanou se jen „střípky hlasů“ při občasných telefonních rozhovorech. Za příběhem jejich přátelství se ale dále otáčí kaleidoskop životů obyvatel jejich čtvrti, propletenec lásek, křivd, nevraživosti, žárlivosti, věrnosti i zrady.

Číhání (Erik Rickstad)
2. díl v sérii Vermontský cyklus
Na Tiché dívky se velkolepě chystám od chvíle, kdy vyšly... Takže je tu samozřejmě už druhý díl série a já jsem si ten první ještě ani nepořídila. Musím napravit!
Přátelskou a poklidnou atmosférou odlehlého městečka Canaan ve Vermontu otřásá spor o legalizaci homosexuálních manželství. Mezi lidmi to vře. Staří přátelé si nemohou přijít na jméno. Probouzí se strach, předsudky a násilí. Když je tedy v domě advokáta, který se v případu výrazně angažuje, brutálně zavražděna mladá dívka, detektiv Sonja´Testová nabude přesvědčení, že vražda musí mít s ostře sledovanou kauzou nějakou spojitost. Jenže jak se mladá Sonja Testová noří do svého prvního vyšetřování vraždy hlouběji, odhaluje děsivé činy skryté po celá desetiletí a zjišťuje, že za idylickou tváří městečka se ukrývá temnota a zlo páchané na nevinných. A Sonja, matka dvou dětí, udělá všechno pro to, aby nevinné ochránila.

Krvavé sestry (Graham Masterton)
5. díl série Katie Maguire
Ze série s Katie Maguire mám za sebou dva díly, které se mi moc líbily. Bohužel, ten třetí mě příliš nezaujal a nedokázala jsem se začíst. Než jsem se k němu stačila vrátit, vyšel čtvrtý a teď už je tu i pátý. Zkusím se tedy ještě jednou do třetího příběhu pustit a uvidím, zda nechuť překonám. Čtl někdo z vás všechny dosavadní díly? Je možné, že je třetí opravdu nejslabší?
V domě s pečovatelskou službou na předměstí Corku byla ve spánku udušena postarší jeptiška. Vypadá to jako vražda z milosti, dokud se v řece Glashaboy neobjeví plovoucí tělo další sestry ze stejného kláštera. Sestry byly dobré ženy sloužící Bohu. Proč by je chtěl někdo zabíjet? Ale pak se v zahradě kláštera najde dětská lebka a inspektorka Katie Maguirová odhalí padesát let staré tajemství, které by ji mohlo přivést k vrahovi… Pokud ji ovšem vrah nenajde jako první.
Všechny obrázky a anotace použité v tomto článku jsou převzaty z webových stránek www.neoluxor.cz, www.knizniklub.cz a www.databazeknih.cz.
Share: